Drogové WTF: „velmi kvalitní extáze s 22% MDMA“

Na iDnesu se v jednom článku objevilo tvrzení:

„…značná množství velmi kvalitních tablet extáze, s průměrným obsahem účinné látky 22 procent…“.

mdma_ecstasy_bond_line_diagramOdkdy je extoška s 22% MDMA považována za „velmi kvalitní“ ?!

Nebo jsem už moc snob, když za kvalitu považuju prostě to, co je pokud možno 100% a čisté, nebo aspoň už se tomuto ideálu limitně blížící?

To je jako „velice kvalitní salám“ s 22% masa. „Slivovice“ z umělých aromat a bramborového lihu v lepším případě a metanolu v tom horším.

Chraň nás bůh před těmi amfetaminy a jinými sračkami, kterých jsou takové mizerné pilule plné. Až tam bude PMA, budou to pořád ještě „velmi kvalitní“ tablety? Na bolestivou smrt určitě.

Proč se může vyplatit upgrade na Windows 10

Bezplatný upgrade Windows 7 na Windows 10 může být velmi vhodný v případě, že je potřeba použít šifrování disku BitLockerem. Zatímco totiž Windows 7 Professional, který je na většině business class notebooků BitLocker neobsahuje (to má jen Enterprise a Ultimate), tak Windows 10 Pro jej obsahuje. Ve spojení s TPM čipem a i5/i7 procesory podporující AES-NI instrukční sadu to tedy je rozumný způsob, jak využít funkce šifrování zabudované přímo do Windows.

Alternativní hardwarově-založenou metodu šifrování pak nabízejí některá SSD (SED – self-encrypting drives), která se dají odemknout různými způsoby, jedním z nich je ale „obyčejný“ ATA password, který je vhodné použít, pokud BIOS podporuje dlouhá hesla. Tohle je ideální řešení u počítačů, co buď nemají TPM, nebo mají procesor, co nepodporuje AES šifrování v hardwaru.

U Win10 se samozřejmě hodí i omezit šmírování pomocí různých dalších opatření: http://www.dasm.cz/clanek/jak-z-windows-10-udelat-desktopovy-system

Slevy platbou elektronickou peněženkou ČD – ukázka mizerného marketingu

Víte, že na InKartu Českých drah se dají dobít peníze jako a předplacenou kartu? Že se s ní pak dá platit v automatech ČD na některých nádražích, na pokladnách i přímo ve vlacích? A že se při tom ještě nějaké dvě procenta ceny lístku načítají na jakýsi bonusový podúčet který se jednou za měsíc vrací na ten hlavní účet? Vsadím se skoro, že většina z vás ne. Potenciálně to přitom je zajímavý nástroj, jak si ČD můžou usnadnit práci, mít od zákazníků krátkodobou „půjčku“ a výhodné to teoreticky je i pro zákazníka. Proč je jenom ta komunikace tohoto nástroje tak mizerná? Navíc proč „akční jízdenku“ Praha-Brno za 150 korun s IN50 můžu koupit jen na pokladně s živým člověkem, a nikoli v automatu, kde to stojí 165 nebo 175 korun? V Holandsku i Belgii jsou za nákupy lístků přes pokladnu docela velké příplatky – stojí to tu lidskou sílu. Ekonomická motivace si kupovat lístek přes internet nebo automat je tam zcela evidentní.

Pro ilustraci dnešní nákup lístku Brno-Královo pole – Žďár n.S. na pokladně vedl k vytištění následujících třech papírků. Lístek je to prostřední, to první je clearing toho subúčtu za poslední měsíc a to poslední je stav hlavního účtu InKarty po zakoupení lístku. Za ten lístek se přitom v dalším měsíci na tom subúčtu objeví 1 nebo 2 koruny. Je to z těch lístků zjevné, co se na pozadí s těmi účty EP vlastně děje? Ocení to v takovéto podobě nějaký zákazník? Podle mě to je celé epic fail v komunikaci nějaké „slevy“ zákazníkovi…

listek na vlak