Správa Windowsů už mě skutečně nebaví. Už v nich pracuju několik let, přičemž tak poslední rok vidím, že i když se něco nového naučím, k ničemu to moc není, neboť bezchybně umět spravovat Windowsy se prostě nedá nikdy naučit…
Člověk sice po různých nepříjemných skutečnostech objeví, že přesně na toto a na toto je potřeba udělat přesně takovou a takovou fičurku nebo tweak v registrech, ale opravdu systémově umět řešit každý problém se nedá.
Asi bude něco na tom, že XP Homeless edition, co provozuji, už mají za sebou rok a něco ošklivého zacházení. A postupně odchází různé součásti – třeba Fast User Switch, vytváření Last Known Good,…
To oproti tomu Fedora v dualbootu už bez problémů funguje dva roky, prodělala už upgrade ze Dvojky na Čtyřku, a když si něco rozbiju pod rootem, tak si za to můžu jenom sám. Nicméně není problém obnovit poškozené soubory ze zálohy adresáře /etc. A i kdybych tam nevěděl, kde jsem to pokazil, logy mě obvykle řeknou vše. Což se u Win říct nedá (mimochodem jsem zapomněl říct, že dump po BSOD se taky nějak nechce vytvářet a bootlog taktéž ne)…
Ta XPéčka už jsou opravdu nechutně pomalá. Na 2,6GHz Athlonu s 512MB RAM běží subjektivně pomaleji než Win98 na starém počítači Celeronu 433MHz a 96MB RAM. Pořád si hrát s nastavováním a laděním systému se mě už nechce. Totální KOPR. Nedejbože celý systém vyzálohovat a pustit se na přeinstalování, což je u operačních systémů od Microsoftu jediný všelék. SAKO!!
Poslední pokus o optimalizaci (asi v TuneXP, dodnes nevím kde všude) skončil BSOD při každém startu. Tři dny jsem s tím nevěděl, jak to vrátit, a tři dny jsem proto tvrdnul v do té době nepoužívané Fedoře. A náramně se mě zalíbila. Už ty Windowsy zpátky nechci. Bohužel, počítač není jenom můj, a zbytek famílie prostě ten entusiasmus „Linux rulez“ nesdílí! :( Takže šup tam zpátky Windows…
Moje potřeba vlastního počítače už je prostě „urgentní“…
