Psylvestrance 2008/2009 a úvahy související

Když mně před asi měsícem MaCH nabídl, jestli bych nechtěl roli spolehlivého otroka do čajovny na silvestrovskou psytrancovou párty, tak jsem kývl jako že ano. A tak se taky stalo.

Ve trojici s Benkim jsme vedli čajovnu nacházející se v prostoru chilloutové stage (celá místnost cca 9×3m). Odpoledne po příjezdu se vybalily koberce a začalo se s dekorací místnosti. Průběžně přicházeli další a další umělci a přidávali UV plachty, buddhistické modlitební vlaječky, 3D dekorace (čím víc UV, tím víc adidas – co na tom, že UV osvětlení přistálo až někdy večer po začátku akce) a ve výsledku to byla moc pěkná eklektická směska, která z místnosti reálně připomínající reálný socialismus vyrobila příjemné a útulné doupátko. Na plno puštěné topení se taky činilo, aby se z původně iluze tepla v místnosti stalo skutečné teplo, teplé i na to, aby se dalo sedět na koberci na zemi… stejná topná tělesa, dokud nebyla ztlumena, vytvořila v noci za asistence fůry lidí suchou a vydýchanou atmosféru. Ale od toho tam zase byly vonné tyčinky, aby legitimní pocit nedýchatelnosti zamaskovaly libou vůní santalového dřeva ;-)

Bla bla bla bla bla [zde ochraňuji čtenáře od čtení dlouhého nezáživného textu]

Co se zapomnělo: kelímky, hnědý cukr, lžičky na míchání, houbička/hadřík na utírání chlívku, malá lampička a další blbiny. Co se vezlo zbytečně: vodní dýmky, jejichž nepoužívání zachránilo osazenstvo celé chillout stage od jisté smrti udušením Co se hodilo: omalovánky, předtištěné mandaly a pastelky :)

Bla bla bla

Postřeh: až překvapivě málo lidí se ptalo jestli čajovna nabízí nějaký silněji psychoaktivní sortiment. Naopak skoro všichni se ujišťovali že nabízené buchty a cukroví opravdu ale opravdu není zmašťovací. Pokud opomineme největší zmašťovadlo a sice cukr v tom cukroví, tak bylo opravdu všechno čisté, což připadalo nejednomu hostovi jako nějaký neuvěřitelný výjev z říše snů. Hypotéza, kterou bude třeba verifikovat: mnoho běžných návštěvníků takových akcí má neblahé zkušenosti s konzumací zmašťovacího pečiva a důrazně si už dává pozor na to co baští :e) neplatí pro třídu 7.C, která je na školní exkursi v pivovaru a rovněž neplatí pro cukr již výše uvedený. Zpětnovazebná smyčka žravosti po ochutnávce prvního kousku cukroví je patrně většině konsumentů srdečně jedno. Rozdávání cukroví a jiného sladkého fetu do pléna je tak skvělou pseudo-altruistickou a esenciálně egoistickou praktikou, jak se zbavit vlastního cravingu po cukru fyzickým zbavením se zdrojů takového fetu.

Víte, že mi na novém roku nepřišlo v tu chvíli až zase nic tak moc vzrušující? Teda… dozvěděl jsem se to, že už je nový rok až po pár minutách, tak jsem možná ten zlomový okamžik propásl nějakým odtělesněným blouzněním mimo tu tady a teď přítomnost… ale stejně, ten arbitrárně určený konec starého a začátek nového na mě nějak moc nepůsobí. Teda jako… takové to společné sdílení radosti a podobně je moc příjemným sociálním hlazením, ale úrovni individuálního vývoje se mi skoro zdá, že zaměřováním pozornosti na některý zlomový okamžik na úkor všech ostatních okamžiků se odvádí pozornost od toho, že změna se uskutečňuje vždy a jen pouze právě teď a ne v nějaký přelomový datum. Nietzsche poznamenal svého času něco v tom duchu, že trpíme „historickou horečkou“ a měli bychom si to alespoň uvědomovat…

Bla bla bla

Vtipná historka: paní, co vybírala ze strany správců rekreačního střediska peníze za ubytování, přišla s prázdnou kasou a nonšalantně na nabízenou tisícikorunu odvětila, že ještě v kase nemá žádné peníze na to, aby vrátila zpátky stokorunu (!). Navíc chtěla po lidech občanky, aby si z nich opsala fůru zcela zbytečných osobních údajů jako rodné číslo a tak, nicméně po oznámení že OP nemám, že jí nadiktuju maximálně tak datum narození, se spokojila i s tímto, a nevadilo ani to, že špatně zaslechla a opsala vyslovované jméno. Doporučuji na podobné věci mít po ruce nějaké generované jméno, adresu a datum narození… proč taky každému hned dávat plné osobní údaje pro nic za nic. Jinak jsem Tomáš Zato, Revoluční 11, Zruč nad Sázavou, datum narození 17. listopadu 1987. No nezní to jako celkem plausibilní identita vhodná k podobným účelům?

Jo. A vůbec tam nebyl mobilní signál. A mobil se tak dlouho snažil nějaký najít, až se někdy v noci vybil a vypnul a ani tedy nezazvonil budík. Úplně jsem z toho měl neurózu, že se o půlnoci nemůžu s tím úžasným extatickým prožitkem nového roku podělit s ostatními po drátě a zuřivě všem psát smsky.

Tolik k chaotickým postřehům, které se mi honily hlavou a které jsem se po delším čase zase rozhodl napsat do slov a předhodit potenciálnímu čtenáři. O kvalitách samotné hudební produkce na silvestrovské akci ani o kvalitě čajování se tu už vyjadřovat nebudu, nechce se mi na to utvářet nějaký názor ani popis. Po střídavém obsluhování velevážených hostů do sedmi do rána a následném tříhodinovém spánku do desíti ráno je na čase, abych dohnal spánkový dluh ;e)
Děkuju všem, kterých se to týká, za vskutku příjemně strávený závěr roku.

Autor

Martin

Pracuji jako ajťák a grafik na volné noze, zejména ale pro brněnskou firmu vyrábějící ekodrogerii. Dále působím v brněnském systému místní směny Rozleťse, Českém zahrádkářském svazu, České psychedelické společnosti, spolku Archetypal a Mezinárodní komunitě dzogčhenu. Chcete mě podpořit? BTC: 37mf2FJR26Ce3DxMkocukJDgB1eVjasnZB, příp. PGP podepsané adresy dalších kryptoměn.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *